Cytofarynx

cytofarynx [řec.J, cytopharynx - buněčný jícen prvoků. cytofyzíologie [řec.J, obor cytologie; studuje činnost buněk a význam buněčných struktur pro funkci buňky, cytogenedka [-ty-, řec.J, obor genet. studující genet. akt. struktury buňky, zvi. chromozómy a jejich zrniny, cytocbemie [řec.J, obor cytologie; studuje chem. složení buněk a látkové změny při jejich činnosti, cytochromy [řec.J, chromoproteidy — přirozená Červená barviva organismů. Obsahují v molek. železo; svým složením jsou blízké červenému krevnímu barvivu. Vyskytují se v mito-chondriích buněk; účastní se buněčného dýcháni. V.t. bílkoviny, cytokininy [-ný-, řec. + lat.j, skupina přirozeně se vyskytujících růstových látek rostlin, chem. odvozených hl. od adeninu. V nízkých koncentracích vyvolávají buněčné děleni. V.t.auxiny. cytologie [řec.J, nauka o buňce, jejím složení, struktuře a funkci. 1665 objevil Hook rostl, buňku, 1686 Malpighi živoč. buňku, 1715 — 22 van Leeuwen-hoek buňky mikroorganismů. Buněčná teorie byla formulována v 19.st. Schlei-denem, Schwannem a J. E. Purkyněm. 1858 Virchow poznal, že nové buňky vznikají pouze rozdělením již existujících buněk. K rozvoji č. cytologie přispěli zejm. Vejdovský, Růžička a Němec. Hl. obory c.: cytomorfologie, cytofyziol., cytochem., cytogenet. a cytopatologie.